Lze skutečně tvrdit, že krutost, kterou tak často může mládež vidět na obrazovkách, vyvolává u dětí a dospívajících tendenci k násilnému chování? Nad tímto problémem se intenzívně pracuje, bylo o něm u mnoho napsáno, ale ke skutečně exaktnímu zkoumání se stále nedostáváme. Vystupuje tu především etická stránka problému: Bylo by třeba srovnávat po dobu několika let chování dětí, které by si povinně hrály počítačové hry naplněné krutostí, se skupinami, které by měly naopak zákaz jakéhokoli kontaktu s těmito hrami. Existuje však další způsob, jak analyzovat tento problém: jestliže počítačové hry způsobují, že násilné chování narůstá, mělo by se to projevit v číslech jejich prodeje. Jestliže v USA trh s těmito videohrami dosáhl svého vrcholu v roce 2003, kdy se jich prodalo za 7 miliard dolarů oproti 3,2 miliardy dolarů v roce 1995, jak to, že násilných činů mladistvých v témže údobí ubylo? Relativní číslo vražd se totiž snížilo z 20,5 na 11,7.
Jak dokázat, že násilí na obrazovkách vede mládež k násilnému chování?
3.8.2004
